Musí skončit tisíce tun vyhořelého jaderného odpadu nenávratně 500 metrů pod zemí?
Asi se většina z nás shodne na tom, že musíme řešit problém s vyhořelým radioaktivním odpadem. Ale už se asi neshodneme na tom, jak tento problém řešit! Patří vyhořené jaderné palivo do země? Nebo se dá nějak zužitkovat, využít?
Podle nařízení EK k Taxonomii EU musí Česká republika a další členské země EU v roce 2050 zprovoznit hlubinné úložiště. A zatímco německý Spolkový úřad pro bezpečnost ukládání jaderného odpadu (BASE), který dohlíží na hledání vhodného úložiště, dosud plán nepředložil a Němci tak své rozhodnutí o úložišti odložili až na rok 2046, čeští vládní eurohujeři bez jakékoliv veřejné debaty s občany, schválili v roce 2020 čtyři kandidátní lokality, a to Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch (ETE-jih).
Úředníci Správy úložišť jaderného odpadu (SÚRAO) proto už několik let zpracovávají odborné posudky na tyto čtyři vybrané lokality. Dvě jsou v kraji Vysočina, další pak v Plzeňském a Jihočeském kraji. A zatímco se lidé, žijící na Vysočině a v Plzeňském kraji proti výstavbě bouří a podnikají právní kroky, lidé v okolí Janochu o tom donedávna ani nevěděli. Starostové čtyř dotčených obcí jim to prostě neřekli. Za Temelín je to Josef Váca, Dříteň Josef Kudrle, Olešník Milan Kotýnek st. a za Hlubokou nad Vltavou Tomáš Jirsa, senátor a člen ODS. Když se informace konečně dostaly ven, chopili se toho opoziční zastupitelé Temelína a začali se bránit.
Vyhořelé radioaktivní palivo trvale uložené do země už nebude moci nikdy využít!
„Akademický sektor jasně dlouhodobě definuje, že uložit vyhořelé jaderné palivo trvale pod zem je nesmysl a že je třeba hledat řešení, jak využít zbytkovou energii, která v něm zůstává. Problém je v tom, že jde o trvalé uložení, žádná možnost ho opětovně vyjmout a případně zpracovat,“ vysvětluje Hana Hájková, opoziční zastupitelka Temelína.

Plánované hlubinné úložiště by mělo začít fungovat v roce 2050 a poté se v něm bude po dobu cca 120 let ukládat 500 metrů pod zemí celkem 9500 tun jaderného paliva, což je 7860 kontejnerů. Tyto kontejnery s radioaktivním odpadem tam zůstanou natrvalo! SÚRAO údajně zajistí bezpečnost na 1 milion let! V žádném případě to nebude jen díra v zemi, bude to rozsáhlý nadzemní areál, desítky staveb, budou se muset zhotovit nové silnice, železnice a bude to obrovský zásah nejen do kvality života lidí žijících v blízkosti úložiště, ale v celém regionu.
Reaktor Moltex dokáže spalovat použité jaderné palivo
Před nedávnem oznámila společnost Moltex Energy Canada výsledky svého nového výzkumu, které potvrzují „jedinečnou schopnost“ jejího stabilního solného reaktoru Wasteburner (SSR-W) likvidovat vyhořelé jaderné palivo. Tento výzkum podporuje vývoj reaktoru, který může „významně snížit množství jaderného odpadu a současně vyrábět čistou energii“.
Recenzovaný vědecký článek „demonstruje schopnost SSR-W spotřebovat většinu transuranových (TRU) prvků přítomných v použitých palivových souborech z kanadských reaktorů Candu“. Reaktor je vyvíjen ve spolupráci s týmy z New Brunswicku, Ontaria, Spojeného království a USA.
Radioaktivní transuranové prvky vznikají během jaderného štěpení a jejich poločasy rozpadu mohou být tisíce let (i mnohem více). Na rozdíl od energetických reaktorů, kde se v aktivní zóně tyto prvky postupně hromadí, je SSR-W navržen tak, aby je spaloval jako palivo, což představuje inovativní přístup ke snižování jaderného odpadu.
Modelování palivového cyklu a recyklace
Článek prezentuje výsledky tohoto navrženého palivového cyklu a ukazuje, že opakovanou recyklací paliva lze dosáhnout rovnovážného stavu, kdy se během spalování v reaktoru snižuje koncentrace všech aktinidů, a spalování aktinidů tak může pokračovat neomezeně. Kombinace spalování aktinidů v reaktoru a separace většiny štěpných produktů během recyklačního procesu vede k významnému snížení objemu odpadu, radiotoxicity a k produkci využitelné tepelné energie.
Výzkum také ukazuje flexibilitu palivového cyklu, kterou umožňuje recyklační proces, doplňování paliva za provozu reaktoru a chemické složení palivové soli, která umožňuje variabilitu konverzního poměru.
Výzkum dospěl k závěru, že rychlý solný reaktor SSR-W s tepelným výkonem 1200 MW eliminuje ročně 425 kg aktinidů, což za dobu jeho životnosti představuje přibližně 25 metrických tun. Složení palivové soli a izotopový vektor se v průběhu času mění, až se dosáhne rovnováhy. V tomto okamžiku je nutné doplňovat množství transuranů z recyklovaného paliva Candu, což odpovídá množství transmutovaných TRU. Rovnováha je také patrná ve složení vyprodukovaných izotopů, kde je ve srovnání s použitým palivem z reaktorů Candu výrazně snížen podíl plutonia-239.
Závěry a plány společnosti Moltex
„SSR-W byl specificky navržen tak, aby efektivně znovu využíval a spaloval recyklovaný jaderný odpad,“ uvedl CEO společnosti Moltex Rory O’Sullivan. „Tento průlomový výzkum, který je výsledkem let spolupráce, jasně prokazuje tuto schopnost.“
„Naše zdroje paliva už jsou k dispozici v úložištích na lokalitách jaderných elektráren po celé zemi. Tyto zdroje můžeme využít k výrobě čisté energie na mnoho let dopředu,“ dále dodal O’Sullivan.
Společnost Moltex vyvíjí tři unikátní technologie:
- Reaktor SSR-W, který využívá recyklovaný jaderný odpad jako palivo.
- Proces WAste To Stable Salt (WATSS) pro recyklaci jaderného odpadu k výrobě paliva pro SSR-W.
- GridReserve zásobníky pro ukládání tepelné energie, které umožní, aby SSR-W fungoval i jako špičková elektrárna.
Společnost plánuje nasadit první jednotku WATSS poblíž stávající jaderné elektrárny Point Lepreau v New Brunswicku, kde také plánuje spustit první SSR-W do začátku 30. let tohoto století. Stávající reaktor Candu v lokalitě Point Lepreau bude pravděpodobně trvale vyřazen z provozu kolem roku 2040.
Pár slov na závěr
Pod článkem je také velmi zajímavá diskuze, ze které se dá vyčíst, že řešení, jak naložit s vyhořeným radioaktivním palivem existuje, ale hlubinné úložiště to opravdu není.
Původní zdroj zde:

Využívat jaderné vyhořelé jaderné palivo dokáží znovu využít i Rusové
Dobrý den, odpad využívají i jiné země.
Já slyšela, že Rusové ho zpracovávají a že do země se odpad dává za 50 let, až vychladne. Víc jsem se o to nezajímala.
Dobrý den, máte pravdu. Jaderný odpad musí chladnou až 65 let a my budeme potřebovat odpad ukládat až v roce 2065. Takže nebylo by lepší hledat cestu, jak to využít, než stavět obrovská drahá podzemní monstra?
Děkuji za informace, vůbec jsem to nevěděl. Držte se.
Nedávno jsem o tom slyšela a moc jsem tomu nevěnoval pozornort, ovšem to, oc tady čtu je síla. Děkuji za vaši práci.