„Lidé mají mít strach říct svůj názor? To musíme zastavit!“

Zvýšení televizních a rozhlasových poplatků není řešením stavu České televize!

Zatímco koaliční poslanci v závěru probíhající mimořádné schůze schválí novelu zákona, díky níž Česká televize i Český rozhlas budou vybírat více na koncesionářských poplatcích, ve veřejném prostoru vznikají petice požadující opak. „Česká televize je v současné době televizí vládní, proto jí vláda přiklepla další peníze. A protože je nemá v rozpočtu, vytahá nám je z kapes,“ říká pro ParlamentníListy.cz Alena Maršálková, mediální poradkyně Pro Libertate. „Dávat do zákona indexaci nám přijde až nemorální,“ dodává Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu.

Připlatit si za vysílání České televize a Českého rozhlasu budou muset už brzy všichni, co mají možnost přijímat signál veřejnoprávních médií. Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny se to od dnešního rána chystají zpečetit koaliční zákonodárci, a i proto si na návrh Marka Bendy z ODS odsouhlasili, že mohou jednat i v noci. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, má z rozhodnutí Fialova kabinetu přilepšit České televizi o 15 korun měsíčně od každého koncesionáře, který bude nově posílat na Kavčí hory 150 korun měsíčně. U Českého rozhlasu se poplatek zvýší o desetikorunu na 55 korun měsíčně.

Aby mělo vedení obou médií klidné spaní a nic je nenutilo k větší hospodárnosti, neřku-li šetření, počítá tento návrh z tvůrčí dílny Ministerstva kultury i s pravidelnou valorizací poplatků. Vláda by je v dalších letech mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny tuto hranici překročila inflace. Projednávaná novela také počítá s rozšířením okruhu poplatníků o domácnosti, které sice nemají televizní přijímač nebo rádio, ale mají chytrý mobilní telefon nebo internetové připojení. Rovněž se změní platby právnických osob. Ty už se nebudou týkat malých podniků, neboť firmy do 25 zaměstnanců budou od poplatku osvobozeny. Větší budou poněkud absurdně platit podle počtu zaměstnanců.

Začít šetřit by měla i média veřejné služby

Ne všichni občané této země jsou však ochotni se smířit se vším, co na ně vláda uchystá. Důkazem budiž to, že hned den poté, co Fialova vláda 26. června schválila tento kontroverzní zákon, iniciovala Aliance pro rodinu petici s názvem Stop poplatkům. „Náš požadavek rozhodně neohrozí existenci veřejnoprávních médií a vůbec není radikální. Požadujeme pouze logický postup: Nejdříve si říct, co od veřejnoprávní služby v 21. století chceme a pak, jak za to budeme platit. Navrhovatelé postupují obráceně: Nejdříve dejte víc peněz a pak ale už nebudete moci ovlivnit, co za ně uvidíte nebo uslyšíte. Neproběhla žádná společenská debata. Je to otázka transparentnosti. Dokonce ani my se nebráníme zvýšení, pokud ale bude skutečně oprávněné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu.

Považuje za naprosto legitimní říci si, jak má veřejnoprávní médium v 21. století vypadat, co má, nebo nemá vysílat a jakým způsobem probíhá kontrola hlavních pilířů veřejnoprávnosti, což jsou objektivita a vyváženost. „A až pak je možné se bavit o penězích. Žádný rozumný člověk přece nedává peníze jen tak a až pak zjišťuje, na co jdou. A dávat do zákona indexaci nám v dnešní době přijde až nemorální. Inflace teď sice už vysoká není, ale nikdo nezaručí, že se roky s vysokou, těžko předvídatelnou inflací už nebudou opakovat. Lidé se z následků minulých let ještě nevzpamatovali, střední třída značně zchudla. A politici teď chtějí veřejnoprávním médiím zaručit automatické navyšování příjmů, bez ohledu na potřeby a možnosti těch, kteří je budou platit. To do zákona vůbec nepatří. Pokud zkrátka inflace roste a lidé jsou nuceni šetřit, musí začít šetřit i média veřejné služby. Nejde v těžkých dobách, které mohou nastat, aby se lidem z peněženek vytahovalo víc a víc peněz jen tak,“ vysvětluje Jana Jochová.

ČT ztratila status objektivního a nezávislého média

Už před časem přišlo s podobnou iniciativou odborné sdružení právníků Pro Libertate, Institut práva a občanských svobod. „K vyhlášení petice s názvem Výzva 21. století: Za zrušení povinných plateb České televizi nás vedl fakt, na který jsme už od začátku covidové pandemie upozorňovali. A sice ten, že veřejnoprávní média v čele s ČT neposkytují veřejnou službu, ale šíří provládní propagandu a ‚slouží‘ jedné politické garnituře. Když zůstanu u České televize, tak opakovaně poukazujeme na to, že ztratila důvěru občanů, ztratila status objektivního a nezávislého média. Neplní základní úkoly veřejné služby, jak jí ukládá zákon o České televizi a Kodex ČT,“ říká pro ParlamentníListy.cz Alena Maršálková, mediální poradkyně Pro Libertate.

Způsob financování České televize nutí k platbám i ty, kdo ji vůbec nesledují. „To je podle našeho názoru v rozporu s principy demokratického právního státu. A v neposlední řadě stát není schopen zajistit kontrolu toho, zda ČT plní své povinnosti média veřejné služby. Navíc je v době internetu zvýhodňována před provozovateli soukromých televizí. A protože Česká televize neplní veřejnou službu, není důvod, aby měla status veřejnoprávního média. Může fungovat dál jako komerční televize a vysílat to, na co sežene peníze. Ale před tím se musí jasně definovat, co to je veřejná služba, zda ji potřebujeme a kdo ji má v době internetu poskytovat. Zákon o ČT je z roku 1991 a je na tuto dobu koncipován. Dneska jsme technicky někde úplně jinde,“ upozorňuje mediální expertka.

Baxa se dušoval, že poplatky nezvýší. Pak obrátil

Před necelými dvěma roky prohlásil ministr kultury Martin Baxa v pořadu Otázky Václava Moravce: „Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí to v současné době takto otevřeně říct. Myslím, že jsou k tomu správné důvody.“ Politik ODS tedy předvedl stejně jako mnozí jiní jeho kolegové ve vládě názorový obrat o 180 stupňů, když něco říkal a za čas udělal něco zcela opačného. „My jsme dlouhodobě ve svých názorech konzistentní. Dokážeme sice pochopit, že situace se může někdy změnit. Ale upřímně ve světle tohoto teprve dva roky starého tvrzení, teď obrat nevypadá dobře a vládě a konkrétně hlavně ODS strašně škodí. Proč to ministr i s tímhle obrovským rizikem předložil, a ještě s tolika výhradami od Legislativní rady vlády, je pro mě samotnou záhadou. Tohle si vysvětlit neumím,“ přiznává Jana Jochová.

Mediální poradkyně Pro Libertate si není jista, zda není zbytečnou ztrátou času komentovat výroky ministrů, jako byl třeba i ten Baxův. „Především by to měl zdůvodnit ministr Baxa a doufám, že neřekne známou hlášku, že jen blbec nemění názor. Jeho argumenty typu, že se poplatek už několik let nezvyšoval a další pro mě trapné důvody, neberu. Česká televize je v současné době televizí vládní, proto jí vláda přiklepla další peníze. A protože je nemá v rozpočtu, vytahá nám je z kapes. No a ČT nám bude dál diktovat, co si máme myslet, co říkat a co je správné. A běda tomu, kdo to nebude respektovat, toho onálepkuje a dehonestuje,“ poukazuje Alena Maršálková na běžnou praxi z Kavčích hor, jejímž zářným příkladem je čerstvé rozhodnutí Městského soudu v Praze, který nařídil České televizi omluvit se imunoložce Zuzaně Krátké za to, že ji lživě označila za antivaxera, dezinformátora a šiřitele nebezpečných výmyslů.

Veřejnoprávní televizi nevěří čtvrtina respondentů

„Chci zdůraznit, že naše petice není o zrušení koncesionářských poplatků, není o zrušení České televize jako takové, ale je o zrušení statusu televize veřejné služby, aby přestala být zvýhodňována proti komerčním televizím a platil ji jen ten, kdo ji chce sledovat. A o tom všem chceme vést otevřenou odbornou diskusi. Chceme diskutovat o tom, jak má vypadat veřejná služba a zda ji vlastně potřebujeme a kdo ji může poskytovat. My dál sbíráme podpisy, abychom se dostali do Poslanecké sněmovny, musí jich být 10 tisíc, a hlavně pořádáme odborné debaty ve spolupráci s Deníkem TO. Chceme dostat do panelu odborníky, získat poznatky či podněty a pak představit naši vizi a návrhy zákonodárcům,“ přibližuje pro ParlamentníListy.cz Alena Maršálková další záměry autorů petice.

Z petic proti navyšování koncesionářských poplatků zaznívají rovněž pochybnosti o objektivitě vysílání. Přitom bývalý dlouholetý generální ředitel ČT Petr Dvořák často mluvil o České televizi jako o nejdůvěryhodnějším médiu v Česku a zaštiťoval se průzkumy, které to potvrzovaly. „Ano, ČT se stále chlubí krásnými čísly důvěryhodnosti a nejnověji to mají ze zahraničního výzkumu Digital News Report, který pořádá Reuters Institute a University of Oxford. Ale když se tam podíváte na další čísla, a to jsou procenta nedůvěry, tak tam už žádných skvělých výsledků Česká televize nedosahuje. Nevěří jí skoro čtvrtina respondentů (24 procent!). To je číslo, které i Seznam Zprávy mají prostě nižší, přestože jde o soukromé, jinak zaměřené médium. Veřejnoprávní ČT by ale měla být důvěryhodná pro všechny nebo alespoň pro absolutní většinu,“ podotýká předsedkyně Aliance pro rodinu.

ČT prý nepředává pravdivý obraz skutečnosti

Přitom v některých zemích se veřejnoprávní média při mnohem nižších procentech nedůvěry svých diváků znepokojují a snaží se s tím něco udělat, aby o tyto diváky nepřicházela. „Ale děje se něco takového u nás? Tady to spíš vypadá, že je České televizi úplně jedno, že ztrácí důvěru u skoro čtvrtiny obyvatelstva, rozdíl mezi soukromými a veřejnoprávními médii jsou v tomto výzkumu, například u CNN Prima News, naprosto minimální. Má-li se ale veřejnoprávní médium od soukromého nějak odlišovat, což určitě ano, tak právě tím, že bude usilovat o empatii ke všem skupinám obyvatel. Jestli my dnes máme pocit, že ČT nenabízí dostatek pro konzervativně zaměřené lidi, že upozaďuje některé názory na úkor jiných, mělo by ji to zajímat. Ale pokud veřejnoprávní média budou tak moc viditelně hlásnými troubami progresivismu, konzervativní lidé jim nemohou věřit,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jana Jochová.

Diváci mají možnost se s průzkumy seznámit na webu České televize a sami si o nich udělat obrázek. „Já vždycky říkám, že není podstatné, kdo průzkum dělá, ale nejdůležitější je, jak ta data prezentuje. Argumenty typu ‚průzkum provedla renomovaná firma‘ nezaručují, že jsou data řádně prezentována. Nedovedu si představit, že by si ČT, která si analýzy zadává, interpretovala výsledná data ve svůj neprospěch. Když jsem viděla analýzu hodnocení plnění veřejné služby ČT v roce 2023, tak u zpravodajství a publicistiky nejsou ta čísla uspokojivá. Pokud jde o názor, zda Česká televize poskytuje objektivní, vyvážené a všestranné informace, pak došlo oproti roku 2022 k poklesu na 52 procent. Tedy 48 procent dotázaných uvedlo, že ČT nepředává divákům pravdivý obraz skutečnosti. V nezávislém mezinárodním srovnání důvěryhodnosti zpravodajství 15 veřejnoprávních stanic se Česká televize umístila na 8. místě,“ informuje Alena Maršálková.

Máme sice Radu ČT a RRTV, ale ty jsou bezzubé

O důvěryhodnosti ČT se každý divák může jednoduše přesvědčit tím, že si pustí nějaký pořad, reportáž a vezme si do ruky zákon a kodex a začne kontrolovat. „Uvedu příklad. Reportáž o zemědělcích začíná slovy reportérky, že se sešli dezoláti. Kodex říká, že nesmí být poznat, jaký redaktor zastává názor. V reportáži vystoupí pouze zastánci jednoho názoru. Nebo si moderátor do diskusního panelu nepozve oponenta, o kterém hosté mluví, urážejí ho, uvádějí nepravdivé informace a on se nemůže bránit. Jak je zde zajištěna pluralita názorů? A asi nejkřiklavější příklad je informování o celém průběhu covidové pandemie, kdy jsme mnoho měsíců poslouchali, že očkování je spása. Každý jiný názor byla dezinformace. Teď, když se objevily jiné skutečnosti, že tomu tak není, jsou lidé, kteří žádají stát o odškodnění, protože mají zdravotní potíže, tak ČT mlčí. A když se zeptáte proč, tak o tématech do vysílání rozhoduje pár lidí a tohle pro ně údajně není zajímavé. A kontrola? Máme sice Radu ČT a RRTV, ale ty jsou bezzubé,“ míní mediální expertka a poradkyně Pro Libertate.

Snažení iniciátorů těchto a podobných petic je ale devalvováno jejich roztříštěností, a tak není patrné, jakou část společnosti lidé nesouhlasící s navyšováním koncesionářských poplatků představují. Spojení do jedné petice by určitě bylo ku prospěchu věci. „My jsme nezaznamenali, že by teď nově vznikla nějaká podobná iniciativa. Ano, existují starší petice, u kterých netuším, jak byly či nebyly vypořádány. Ale určitě se nebráníme spolupráci a spojit síly je pro nás důležité. Tohle téma je pro nás nové, takže ještě zvažujeme další postup, a ten prostor k jednání je tady veliký,“ myslí si předsedkyně Aliance pro rodinu Alena Jochová.

Média ovlivňují mínění ve prospěch pětikoalice

„Petici vnímáme jako nutnost, aby se s námi vůbec bavili poslanci. Zveme na odborné debaty odborníky, kteří chtějí řešit veřejnoprávní média. Rádi si vyslechneme každého, kdo má řešení, ale většina petic je za zrušení koncesionářských poplatků. Tohle podle nás není jádro problému. V současné době média, která mají status veřejnoprávního média, ovlivňují veřejné mínění ve prospěch vládnoucí pětikoalice, čímž dochází k narušení rovné politické soutěže, šíří vládní narativy a hlavně strach, aby se lidé báli mít a říkat svůj názor. Tohle musíme zastavit,“ je přesvědčena mediální poradkyně Pro Libertate Alena Maršálková.

Vyšlo zde:

4 komentářů

  1. ČT je žumpa a platit ji nebudu!

  2. Konečný

    Vážím si vaší práce! Platit je nebudu, ČT jen šíří propagandu!

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *